Jdi na obsah Jdi na menu
 


              POBALTSKÉ   STÁTY

 

Litva, Lotyšsko a Estonsko ležící na východním okraji Baltského moře se označují souhrným pojmem „ Pobaltské státy “. I přes podobnost fyzicko-geografických podmínek a společných dějin – od 18. Století až do roku 1991 žily pod ruskou a sovětskou nadvládou -, mají tyto tři země rozdílnou jazykovou a etnickou identitu. Také starší dějiny se utvářely jiným způsobem.

Národnostní složení pobaltských států Estonska a Lotyšska odráží období ruské svrchovanosti. Obyvatelstvo v obou zemích reprezentují pouze ze dvou třetin příslušníci titulárních národů (tzn. Estonců a Lotyšů), zbývající třetinu tvoří převážně rusové a přistěhovalci z bývalých svazových republik. Litva je národnostně jednotnější. Ve všech třech zemích však devět z deseti obyvatel považuje příslušný úřední jazyk za svou mateřštinu. Lotyština a litevština patří k indoevropským jazykům, estonština pak do ugrofinské jazykové rodiny. Silný německý vliv se projevuje v převládajícím protestantismu, zatímco nezanedbatelný vliv katolicismu v Litvě souvisí s úzkými vazbami země na Polsko. V 15. Století byla Litva evropskou velmocí, níž patřila část dnešního Běloruska a Ukrajiny; její území sahalo od Baltu až k Černému moři. V 16. Století se Litva a Polsko spojily a vytvořily Lublinskou unii. Tato unie trvala dvě stě let. Estonsko a Lotyšsko se nikdy nestaly velmocemi, musely až do získání nezávislosti trpět pod cizí nadvládou.

Koncem první světové války získaly pobaltské státy nezávislost, ale v roce 1940 je obsadila rudá armáda a všechny byly začleněny do Sovětského svazu.

V padesátých letech proběhla politika plánované rusifikace. Vláda v Moskvě podporovala přistěhovalství, zvláště dělníků a kvalifikovaných pracovníků z Ruska; v důsledkem toho emigrovaly z pobaltských zemí elity. Nehledě na tyto skutečnosti doufaly pobaltské národy stále silněji v národní samostatnost a po ruském puči proti M. Gorbačovovi v roce 1991 vyhlásila každá pobaltská republika nezávislost. Krátce nato se staly členy OSN a 1. Května 2004 členy Evropské unie.  

 

 

 

Rusifikace je jazyková, kulturní a politická integrace a asimilace neruského obyvatelstva Ruské říše, resp. Sovětského svazu.